PROČ JSEM SE ZAČALA VĚNOVAT TÉMATU „HLEDÁNÍ VIZE“?

Když jsem byla malá, byla jsem vychovávaná jako "hodná holka". Moje nastavení se plně odvíjelo od potřeb naší rodiny. A protože události v rodině s sebou v té době nesly řadu nejistot a ohrožení, smutků, vzteků i bezmoci, bolesti a frustrace, znamenalo to pro mě být k dispozici, pomáhat, "zachraňovat", vyvažovat... O to silněji se to dělo po propuknutí těžké nemoci v naší rodině.

V mé počínající dospělosti náhle nastala situace bezprostředně ohrožující můj vlastní budoucí život. Poprvé se nejednalo o rodinu, ale o mě. Silně to se mnou otřáslo a donutilo mě to začít hledat, co se děje, kdo jsem, co chci, kam směřuju, jak chci prožít svůj budoucí život, kým chci být...

Najednou jsem ke svému překvapení zjistila, že vlastně vůbec nevím, co chci! Byla jsem v jakési husté mlze, skrze kterou jsem neviděla ani necítila svá přání, své touhy, sny ani potřeby. Celý dosavadní život jsem používala svou energii k "lepení děr" a k naplňování potřeb těch ostatních. Co chci já sama za sebe, to jsem nevěděla.

Definitivně mnou zatřásl konstelační náhled, který jsem zažila na jednom ze seminářů, jež jsem tehdy navštívila. Zástupce za mou rodinu tehdy stál nad zástupkyní za mě a prohlásil: "Očekáváme, že se pro nás obětuješ." Tato slova mě konečně probudila. Něco hluboko ve mně začalo zoufale křičet: "To neee!!! Tohle já nechci! To nedovolím!!!"

Od té doby jsem se začala každý rok věnovat tématu "HLEDÁNÍ VIZE". Vědomě jsem si na sebe dělala čas a zkoumala jsem, co chci, o čem sním, po čem toužím. Nechávala jsem k sobě přicházet nové VIZE a hledala jsem cesty k jejich naplnění. Investovala jsem svou energii a pozornost do sebe, začala jsem se zaměřovat na to, co chci ve svém životě tvořit a prožívat.

Přineslo mi to už mnoho "ovoce", za které jsem nesmírně vděčná. Podařilo se mi naplnit mnoho svých snů a VIZÍ, a to jak v pracovním, tak v osobním životě. V neposlední řadě jsem mnohem spokojenější ve svém životě, ve svém rozvoji - zkrátka sama se sebou. A tím mohu přinášet spokojenost i dalším lidem.

Ano, "trenažér" z mého dětství mě vytrénoval v soucitu, empatii, ve schopnosti rozpoznat potřeby ostatních a vycítit, co jim chybí. Mám dar vidět potenciál druhých a podpořit je v jeho rozvoji. Dnes provázím klientky a klienty na konstelačních seminářích, na ženských kruzích, v rituálech a také na každoročním WORKSHOPU K HLEDÁNÍ VIZE a moc mě to baví a naplňuje.

Nikdy není náhoda, kam se narodíme, a tak dnes už i já dokážu s velkou vděčností říct své rodině: "Děkuji Vám za to, co jste mě naučili a co jste mi pomohli u sebe uvidět a rozvinout."

Děkuji také všem svým báječným učitelům za to, že viděli a vidí můj vlastní potenciál a moje dary a že mě podporují v jejich rozvíjení.

A co moje rodina? Světe, div se! Tím, že jsem posílila sebe samu, posílila jsem i svou rodinu a její jednotlivé členy ve vědomí odpovědnosti za svůj vlastní život. Věřte mi: tím, že se "obětujeme", rozhodně nikomu nepomůžeme.

A jak to máte Vy?

Pokud s Vámi moje slova rezonují a pokud jste ochotní věnovat čas sami sobě, abyste našli to, co Vás posílí a nasměruje v letošním roce - a možná i mnohem dál - neváhejte a přidejte se na workshop VIZE 2023: https://www.terezamarkovova.cz/vize-2023/ .

Pojďte za svými sny!

Těším se na Vás a na to, co společně objevíme.

Ze srdce
Tereza